José Cutileiro na soudu s Mladićem: Izetbegovič v roce 1992 nejprve přijal mírový plán, a poté od něj pod tlakem Spojených států odstoupil Tisk

Čtvrtek, 10. prosince 2015



Bývalý mírový vyjednavač EU pro Bosnu a Hercegovinu José Cutileiro řekl u soudu s generálem Ratkem Mladičem, že na jaře roku 1992 vůdce muslimů v Bosně a Hercegovině Alija Izetbegović nejdříve přijal a pak, pod vlivem Spojených států, odmítl principy reorganizace Bosny a Hercegoviny. Řekl, že to byla skutečná tragédie, že se tehdy nedosáhlo míru.


"Srovnání mapy, která byla stanovena na základě těchto zásad 18. března 1992 a mapy, která je součástí Daytonské mírové dohody z listopadu 1995, ukazuje, že po třech a půl letech války, je výsledek téměř stejný. Bezpočet životů mohlo být zachováno," řekl Cutileiro.

Cutileiro ve své svědecké výpovědi před soudem potvrdil, že v březnu 1992 představitelé všech tří bosenských etnických komunit přijali zásady organizace Bosny a Hercegoviny ze tří konstitučních jednotek v rámci tehdejších hranic.

"Po přijetí ústavních principů chtěli Srbové pokračovat v jednání o rozdělení území a muslimové začali jednání zdržovat. Krátce poté, co jednající strany přijaly zásady, začaly v muslimských médiích vycházet zprávy, že Alija Izetbegovič veřejně odvolá svůj souhlas. Tehdejší vláda Bosny a Hercegoviny oficiálně zamítla dohodnuté principy v červnu 1992, " připomenul Cutillero.

Cutier před soudem vzpomínal, že v průběhu jednání nevěřil Izetbegovićovi, který, jak řekl, "navzdory srdečným způsobům, lhal a klamal".

"Abych byl spravedlivý, Izetbegovič a jeho poradci byli povzbuzováni, aby zrušili tuto dohodu a bojovali za jednotnou Bosenu a Hercegovinu, a to ze strany různých zahraničních dobrodějů, kteří si mysleli že všechno vědí nejlépe," řekl Cutileiro narážejíc na úlohu Spojených států.

Cutillero potvrdil, že je pravda, že varoval srbského vůdce Radovana Karadžiče, že dohoda bude možná pouze v případě, že ji přijmou všechny tři strany a "všechna etnicky vyčištěná území se vrátí do stavu před válkou."



Cutileiro zdůranil, že "muslimové nechtěli rozdělení Bosny, Srbové nechtěli Bosnu a Hercegovinu obecně, ale chtěli zůstat se Srbskem, a Chorvaté chtěli náležet k Chorvatsku," ale že jednáními dosáhli principiálního rozhodnutí o "trojstranné Bosně a Hercegovině", podobného tomu, kterého bylo dosaženo v Daytonu po třech a půl letech války a nespočetných obětech.

"Otázkou bylo, zda mohla existovat jednotná Bosna a Hercegovina nebo Bosna a Hercegovina skládající se ze tří součástí. Věřil jsem, že jen tripartitní Bosna může uspět, což bylo potvrzeno Daytonskou dohodou," řekl Cutileiro.

Na otázku soudu, zda věděl o Karadžičově naléhání na uznání situace, ke které podle obžaloby došly srbské jednotky za použití síly, záboru území a vyhánění osob, které nebyly Srby, Cutileiro řekl, že mu to Karadžič takto nikdy neřekl.

Bývalý mírový vyjednavač potvrdil, že mu jeden portugalský důstojník, který sloužil v jednotkách UNPROFOR v Sarajevu, řekl, že je přesvědčen, že mina, která 27. května 1992 pozabíjela 26 lidí ve frontě na chleba v ulici Vase Miskina v Sarajevu, byla vypálena z pozic muslimské armády.


Zdroj: Nova srpska politička misao